S kávou se to má stejně jako s jinými potravinami. Pražení kávy chce jistou péči, zkušenost a individuální přístup. Všichni společně budeme s tímto souhlasit. Avšak plíživými kroky se výroba/pražení kávy v masovém měřítku posunulo někam jinam. Když ne jinam, tak minimálně udělalo velký úkrok stranou. Situace je to asi podobná jako s pečivem v Lidlu.
Za vznikem mojí pražírny jsou jen 2 důvody. Prvním byla kvalita kávy. Budu se rouhat a možná to zjednoduším jen na čerstvost. 10 roků zpátky jsem potřeboval na prodejně s hračkami a dárky udržet déle svoje zákazníky a káva zdarma zvedala pravidelně tržby. Pro sebe a další konzumenty na prodejně jsem samozřejmě hledal lepší kávu než z obchodu, kde se rozmražuje pečivo. V tu chvíli jsem zjistil, že je dost pražíren, i když hodně z nich na můj vkus příliš světlého zrna.
Během jednoho roku prodejna s hračkami zažila asi všechny typy kávovarů a mlýnků. Začalo se s automatem, brzy se vyměnil za plastovou domácí páku. Pak přišla La Pavoni Europicola, následovalo jednopákové profi La San Marco 85 a skončilo se u dvoupákové Astoria Sibilla. Ani nevím u kterého stroje se přešlo od prodeje dárků k espresso baru.
Druhý důvod je ekonomika, kontrola, možnosti. Když připravujete kávu, jak lidem chutná, tak si jí rádi odnesou domů v zrnkovém stavu. Návštěvníci hračkářství začali sami vyžadovat zrnkovou kávu, která jim chutnala. Tak jsme v malém začali kávu prodávat a po dalším roce s narůstajícím objemem pražit. Opět přišel řetězec nákupů. Tentokrát malé, pak větší a ještě větší pražičky. Teď chodím do „práce“ s větší chutí. Zákazníkům moje práce chutná. Oni se na mně těší a já se těším na ně. Třeba na farmářských trzích nebo na cateringových akcích. Online hračkářství už nežije. Osamělému vyřizování reklamací po mailu jsem dal sbohem. Zvu Vás na kávu. Ozvěte se a stavte se.
